1. Poruchy pozornosti, učení a dysfunkce
Poruchy pozornosti se vyznačují nedostatečnou aktivací částí mozku. V EEG se tato porucha vyskytuje zvýšeným podílem theta a delta mozkových vln, což jsou vlny, které běžně produkujeme v únavě a spánku. Tyto mozkové vlny jsou normální do určitého věku – u delty do 3,5 let, u thety do 6 let. Pokud se vyskytují u dítěte i později, jedná se o nedozrálý mozek, který funguje na pomalejší frekvenci mozkové činnosti, než je pro daný věk běžné. Poruchy pozornosti se zlepšují s věkem dítěte, mozek postupně dále dozrává. Mezitím je ovšem nepříjemně znevýhodněné ve škole a kdekoliv jinde, kde jde o to umět udržet pozornost, což může narušit sebejistotu dítěte i do pozdějšího věku. V dospělosti často již tyto poruchy vymizí, ale není to tak vždy, setkáváme se i s dospělými lidmi s poruchou pozornosti, obvykle se ovšem jedná o lehčí formy poruchy.
Rozlišujeme dva druhy poruch pozornosti, a to ADD a ADHD. V ČR se jim v minulosti také říkalo LMD nebo-li lehká mozková dysfunkce.
ADD je běžná porucha pozornosti (Attention deficit disorder), jedná se spíše o hypofunkci fungování – nedostatečnou aktivitu. Děti s touto poruchou bývají více nepřítomné, poněkud pomalé, zahleděné do svých vlastních fantazijních světů, ale v chování spíše poslušné. Pokud je něco baví, jsou schopni se do toho naprosto ponořit. Zde se jedná o utlumení především funkcí levé mozkové hemisféry, která zodpovídá za dostatečnou aktivaci a soustředění. Tyto děti většinou mají problém s podáním dostatečného výkonu ve škole, ale nemívají výrazné problémy s chováním.
ADHD je porucha pozornosti s hyperaktivitou (Attention deficit hyperactivity disorder). Děti s touto poruchou bývají nepozorné, ale zároveň velmi dynamické a živé, nevydrží dlouho v klidu, jejich pozornost je velice snadno čímkoliv odvedena od toho čemu se právě věnují, jsou impulsivní ve svém chování, občas vyloženě neposlušní. Zde se jedná o utlumení funkci jak levé, tak pravé hemisféry – nemají na jednu stranu dostatečnou aktivaci v pozornosti, za což zodpovídá levá, a na druhé straně nemají dostatečně aktivní regulační centra, která by je zklidnila a umožnili jim na něčem udržet delší dobu pozornost. Za to zodpovídá pravá hemisféra. Ve škole bývá zvýrazněné jejich chování, mnoho učitelů je má problém zvládat a mohou nastávat i střety s jejich autoritou.
Dále je vhodné zmínit, že se zhruba v třiceti procentech případů poruchy pozornosti kombinuji s různými dysfunkcemi, patří sem především poruchy učení jako je dyslexie, dysortografie, dyskalkulie, méně často se vyskytují i poruchy řeči, jako je dysfázie, dyslálie, koktavost a podobně. Mechanismus těchto poruch je totiž shodný s poruchou pozornosti, ale jsou zasažené části mozku, které souvisí jinými funkcemi než pouze s pozorností.
Při tréninku EEG biofeedbackem se soustřeďujeme u těchto dětí na potlačení pomalých theta a delta vln, a naopak na posílení alfa vln, které zodpovídají za bdělou pozornost. Podíl pomalých vln se postupem tréninku zmenšuje a naopak se objevují stále více rychlejší vlny alfa. Typicky se první posuny začínají objevovat okolo 13ti sezení, k většímu posunu dochází okolo 20tého sezení, kdy se navíc podle zjištění výzkumů v průměru stává efekt EEG biofeedbacku trvalým.
Potřebný počet sezení – u dětí s ADD je potřeba obvykle 30 sezení, aby došlo k zásadnímu zlepšení. U dětí s ADHD je těchto sezení potřeba 40, je totiž potřeba trénovat obě mozkové hemisféry najednou. U dospělých se vyskytují obvykle lehčí formy poruchy pozornosti, a obvykle stačí 20 sezení. Samozřejmě toto jsou čísla typická a tedy orientační, vždy velmi záleží na rozsahu poruchy, a také na tom, zda-li se jedná pouze o tuto poruchu, nebo se kombinuje ještě s poruchou další. Toto se zjistí v úvodním diagnostickém EEG vyšetření, které u nás dělá profesor neurologie Josef Faber.
2. Stres, Úzkost a únava
Úzkost je stará obranná reakce, kterou naši lidští i zvířecí předci nutně potřebovali k přežití, protože jim signalizovala nebezpečí a nutnost s ním bojovat nebo před ním utéct. Úzkostný stav zažívá občas každý. Problém nastává, když jsou úzkostné stavy silné, neodpovídají situaci, často se vrací nebo trvají i mimo nepříjemné stavy a zasahují tak negativně do běžného fungování. Kromě psychických projevů úzkosti jako je nervozita, pocit napětí, nepohody, obavy, strach, jsou zřejmé i projevy tělesné, pocení, tachykardie, zrychlené dýchání i činnost střev, nárůst svalového napětí.
Mezi úzkostné poruchy řadíme:
Panickou poruchu – Projevuje se náhlými návaly silné úzkosti s psychickými i tělesnými projevy, často se objeví strach ze smrti, ze zkolabování.
Sociální fobie – nadměrný strach ze sociálních situací
Obsedantně kompulzivní porucha – obsedantní myšlenky jsou nápady, představ nebo impulsy, které se znovu a znovu vtírají do mysli a téměř vždy vyvolávají tíseň
Poruchy vyvolané stresem:
akutní stresová porucha – reakce na náhlou nečekanou silnou zátěž, nehodu, napadení, smrt blízké osoby
posttraumatická stresová porucha – v bdělém i nočním snění se objevují zážitky spojené s traumatizující situací, klient se vyhýbá místům, kde se situace stala či podnětům, které ji mohou připomínat. Porušen bývá spánek, pracovní výkonnost, klient pociťuje stavy nepohody během dne.
EEG Biofeedback trénink je velmi vhodný pro všechny tyto výše popsané obtíže. Snižuje post-traumatické stresové symptomy (strach, úzkost, tenzi), noční můry, flashbacky, snižuje potřebu psychofarmak, zmírňuje trému, sociální úzkost, snižuje funkci sympatiku, který je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí – „bojuj nebo uteč“. Zvyšuje koncentraci, schopnost meditace, pracovní paměť, relaxaci, kreativitu.
Potřebný počet sezení, který je třeba u úzkostných a stresových obtíží, je 20. Často tento počet stačí k zásadnímu zlepšení. Pokud je ovšem porucha rozsáhlá, případně se kombinuje například s depresí, počet potřebných sezení tímto úměrně stoupá.
3. Neurologické obtíže
Neurologie je lékařský obor zabývající se problémy nervové soustavy. Zabývá se diagnostikou a léčbou všech problémů centrální, periferní a autonomní nervové soustavy, ale i svalového aparátu. Nervovou soustavu tvoří mozek, mícha a nervy a společně řídí všechny pochody v lidském těle. Když dojde k porušení nervového systému, může dojít k potížím s pohybem, mluvením, polykáním, dýcháním, ale i učením. Potíže mohou narušit paměť, smyslové vnímání nebo naší náladu. Příčiny těchto poruch jsou různé od úrazů, zánětů, poruch prokrvení až po nádorová onemocnění, vrozené vady, ale i komplikace při porodu.
Mezi nejčastější neurologická onemocnění patří:
Epilepsie
Migrény
Nervosvalová onemocnění
Cévní mozková příhoda (dříve mrtvice)
Demyelinizační onemocnění – roztroušená skleróza
Poruchy paměti a myšlení – Alzheimerova nemoc
Poruchy spánku
4. Seberozvoj
EEG Biofeedback lze využívat i k posílení vůle, vytrvalosti, plánování do budoucna, rozvoje tvůrčích schopností či meditace. Jedná se o skutečně široké pole působnosti a v této sekci budeme postupně přidávat různé formy rozvoje, se kterými máme zkušenost.