- Co je to biofeedback?
- Co je neurofeedback?
- Co je videofeedback (DVD neurofeedback)?
- Jak se provádí?
- Proč je tato metoda účinná?
- Pro koho je neurofeedback vhodný?
- Má neurofeedback trénink věková omezení?
- Jakých výsledků lze dosáhnout?
- Za jak dlouho se dostaví výsledky?
- Jsou výsledky tréninku trvalé?
- Mění EEG trénink osobnost?
- Může neurofeedback vyvolávat závislost?
- Jak dlouho trénink obvykle trvá?
- Jak častá by měla být tréninková sezení?
- Kolik EEG trénink stojí?
- Je EEG trénink hrazen z pojištění?
- Můj lékař zaujímá k neurofeedbacku nedůvěřivý postoj
- Může mít neurofeedback vedlejší účinky?
- Jak hodnotí neurofeedback odborníci?
- Účinné indikace neurofeedbacku
CO JE BIOFEEDBACK?
Nejjednodušší výklad: biofeedback je zrcadlo. Biologická zpětná vazba, kterou praktikujeme všichni každodenně, je pohled do zrcadla. My totiž nevidíme, co vidí druzí lidé – a co „vidí“ zrcadlo. Svoji tvář, to, čím se stále ukazujeme „světu“, druhým lidem, podle čeho nás poznávají. To, co na nás vidí každý, třeba rozmazané oční stíny, nebo stopy po jídle, bez nástroje, bez zrcadla, vidět nemůžeme.
Nejvýmluvnější informaci o nás samotných, tvář a její výraz, vidí jen druzí lidé – a zrcadlo. V zrcadle se vidíme tak, jak jsme viděni vůbec, jak nás vidí ostatní. Zrcadlo zobrazuje ostatní lidi, jak se na nás dívají, jak nás vidí. Druzí vždy v zrcadle jsou: i když nestojí vedle nás, abychom viděli, jak se tváří, když nás vidí. Vždy již přece máme jejich pohled ve své představě, vzpomínce… v našem zrcadle.
Pro druhé, tedy ty, které zrcadlo vyjadřuje, se původně češeme, myjeme, malujeme, nejprve pro druhé upravujeme výraz své tváře, abychom se tvářili přijatelně, abychom dobře vypadali… A těmi „druhými“, jejich pohledem jsme nakonec, zprostředkovaně, i my sami. Chceme se cítit lépe, vypadat lépe posléze kvůli sobě – kvůli svému obrazu.
Princip biofeedbacku je v jádru právě toto zrcadlení. Vidění prostřednictvím pomůcky, nástroje, přístroje, co bez ní není vidět. Využití nástrojů/přístrojů k získání informace o sobě, abychom věděli, co zrcadlí: abychom to upravit, vylepšit … vyléčit. Ať již jde o to, jak se tváříme, o to, co nám říká váha, teploměr, o pravidelnost srdečního tepu, či obraz elektrických proudů vyráběným mozkem. Biofeedback je jedinečný způsob, jak se změnit.
Vědecký výklad: Ve vědě se pojem biofeedback používá pro postupy, které pro zpětnou vazbu – obraz jedince o sobě a svém chování – používají nástroje a přístroje. V tomto smyslu biofeedback doprovází civilizaci od počátku. Kulturu definuje používání obrazů, něco vyjadřujících představujících – symbolů. První společnosti, starý Egypt a další, používaly zrcadla a váhy. Váhy jsou předmět; ale váha něčeho, míra váhy, je symbol. (*) Biofeedback je bytostná, definiční součást lidské kultury, bez něj vůbec není.
Pokaždé, když se podíváme do zrcadla, stoupneme na váhu, změříme teplotu teploměrem, používáme biofeedback – zpětnou vazbu zprostředkovanou nástrojem/přístrojem. Váha zprostředkuje informaci, jestli jsme to přehnali s vánočním cukrovím. Teploměr zprostředkuje informaci, jestli máme horečku a máme si jít lehnout. Obě pomůcky nám dávají „zpětnou vazbu“ – informaci o našem stavu, obraz nás samotných. Vyzbrojeni touto informací, můžeme podniknout kroky k vylepšení svého stavu. Když máme horečku, jdeme do postele – pokud ovšem na signály svého těla dáme. Když jsme přibrali na váze, rozhodneme se méně jíst – a dokonce to někdy uděláme.
Psychologové, lékaři, odborníci pracující s biofeedbackem, používají signálů svých více či méně komplikovaných přístrojů podobným způsobem, jako každý užívá váhu nebo teploměr: tak se na sebe podívejte!
(*) Názorná je odpověď dítěte, na klasický chyták: Je těžší kilo železa nebo peří? I velmi inteligentní osmileté dítě mi odpovědělo: „kilo železa, jasně“. Ještě nechápe kilogram jako symbol – jako ekvivalent váhy, stejný pro věci těžké i lehké.),
Tzv. zpětnou vazbu či feedback užívá každé učení, trénink, léčba. Lékař říkající „zhubněte“, učitel říkající „to jsi dobře přečetl“, trenér křičící „přidej“, ti všichni dávají zpětnou vazbu řečí. Psycholog jako přítel z povolání dává zpětnou vazbu: „vypovídejte se z toho“, nebo „uvolněte svaly, pomalu zhluboka dýchejte…“ Zpětná vazba nás informuje o tom, že máme problém. Biofeedback vybavený přístrojem nám automaticky a nepřetržitě poskytuje informaci, že a jak ho můžeme odstranit.
CO JE NEUROFEEDBACK (EEG BIOFEEDBACK)?
EEG biofeedback, stručněji neurofeedback, je metoda, která vám umožní ovládat elektrický proud, který mozek vyrábí. (Tak, jako ho na povrhu lebky dokážeme zachytit a změřit.)
Světoznámý neurolog, profesor MUDr. Josef Faber, DrSc., říká, že jakýkoli výrok, který řekneme o mozku, může být pravdivý – protože lidský mozek je tak nepředstavitelně složitý, že si neumíme vymyslet věc, která by se na něj nehodila.
Můžeme si – mimo tisíc jiných věcí – mozek tedy také představit jako gigantickou elektrárnu, která sestává ze 100 miliard maličkých baterií (nervových buněk), mezi nimiž je 500 trilionů vzájemných propojení.
Vlastně nemůžeme – taková čísla si vůbec představit neumíme. Zatím neznáme v celém vesmíru věc složitější, než je lidský mozek – kromě vesmíru samotného. Biolog Joseph to vyjádřil takto: Kdyby náš mozek byl tak jednoduchý, abychom mu dokázali porozumět – pak bychom my sami byli příliš jednodušší, než abychom dokázali čemukoli rozumět.
Jedná se o sebe-učení mozku pomocí tzv. biologické zpětné vazby. Když dostanete okamžitou, cílenou a přesnou informaci o ladění (případně „rozladění“) svých mozkových vln, můžete se naučit, jak je uvést do souladu.
Frekvence elektrické aktivity mozku, které se mozek zpětnou vazbou učí, jsou stanoveny podle vědeckých poznatků o fungování mozku v určitých stavech nebo při určitých výkonech. Byly odvozeny z výzkumů jedinců, kteří mají elektrický výkon mozkové kůry poněkud „rozladěn“ nemocí, úrazem apod., i těch, jejichž elektrický výkon je optimálně „naladěn“, jako piloti, sportovci, jogíni atd.
JAK SE PROVÁDÍ?
- Ve vstupním vyšetření zjistíme, co si potřebujete a přejete na fungování svého mozku zlepšit, jestli soustředění, pozornost, vůli, paměť, uvolnění apod. Snažíme se zjistit, proč váš mozek nefunguje, jak by měl. Zajistíme záznam vašeho EEG (elektroencefalogram je popis elektrické aktivity mozku).
- Provedeme zkušební neurofeedback trénink, abychom mohli odhadnout, jaký u vás může mít úspěch. Tento výsledek zpravidla získáme již po prvním zkušebním sezení, protože z něho vyčteme tzv. křivku učení.
Trénink za pomoci neurologické zpětné vazby je nenásilný, bezbolestný a hravý. Pokud je prováděn odborníkem, nepředstavuje riziko, protože nemá vedlejší účinky. Není návykový a jeho efekt je dlouhodobý.
Technika používá snímací elektrody, přiložené na temeno hlavy, a dvě elektrody připevněné na uši. EEG snímač zachycuje mozkové vlny a předává je počítači. Počítač analyzuje signál a zajišťuje „feedback“ – zpětnou vazbu. Zpětná vazba je informace o tom, jak fungují mozkové vlny v konkrétním okamžiku.
JAK PROBÍHÁ?
Průběh svých mozkových vln před sebou vidíte na obrazovce „přeložený“ do podoby video hry, kterou hrajete pouze silou své myšlenky – ryzí vůlí, bez klávesnice nebo myši. „Hru“ ovládáte jen činností svého mozku. Jinými slovy: mozek řídí sám sebe. Když narůstá aktivita mozku v žádoucím pásmu mozkových vln, je hráč odměňován úspěšnými výsledky. Poté, co vzrůstá aktivita v nežádoucím pásmu, úspěch ve hře mizí. Mozek postupně reaguje na motivační vodítka, které mu počítač poskytne tím, že ho odměňuje za dobré výsledky ve hře. Tak mozek sám rozvíjí proces učení nových, vhodnějších frekvencí mozkových vln.
CO JE VIDEOFEEDBACK (DVD NEUROFEEDBACK)?
Videofeedback je nový způsob, jak přiblížit biofeedback každodenní zkušenosti lidí moderní doby, kteří se denně dívají na televizi, na filmy v počítači nebo v kině. Zpětnou vazbu poskytuje skutečný film, vybraný klientem.
Trénující při sledování filmu na promítacím plátně tedy vidí již hotový výsledek momentálního stavu své pozornosti. (Tj. nemusí se zabývat samotným průběhem mozkových vln jako při videohrách.)
Realistický obraz souhry činitelů, které potřebujeme pro sledování filmu (klid proti neklidu, uvolnění proti napětí, pozornost proti nepozornosti) umožňuje vícenásobnou zpětnou vazbu resp. několik druhů zpětné vazby. Např. pokud je „divák“ neklidný, nesoustředěný, zabývá se něčím jiným, obraz se rozpadne a film zmizí. Při tělesném napětí se obraz zaplní blesky. Pokud trénující nevykazuje dostatečně ostrou, nepřetržitou pozornost, obraz se rozvlní (jako „duchové“ v analogové televizi).
Aby trénující udržel normální průběh filmu, či aby se znovu objevil čistý obraz, potřebuje se např. soustředit. Zpětné vazby lze samozřejmě podle nastavení tréninku využít k tréninku uvolněného, klidové vnímání, či naopak k tréninku špičkových výkonů pracovních, sportovních, uměleckých.
Ve shrnutí tedy také normální obraz filmu ovládáme činností mozku. Když narůstá aktivita mozku v žádoucím pásmu mozkových vln, divák sleduje hladký průběh filmu jako v kině. Když je žádoucí aktivita mozku nedostatečná, nebo když vzrůstá aktivita v nežádoucím pásmu, obraz ve filmu se naruší, až úplně ztratí. Motivační vodítkem je prostý, „normální“ děj filmu. Jde o rychlé, efektivní a automatické učení nového, vhodnějšího spektra frekvencí mozkových vln.
Videofeedback je velmi vhodný zejména pro
– předškolní děti
– velmi neklidné děti,
které s jeho pomocí získávají kázeň a disciplinu, kterou potřebují ve škole – aniž si uvědomují, že se přitom velmi intenzivně učí.
Je prospěšný také u jedinců, kteří – třeba následkem úrazu, mozkové mrtvice apod. mají oslabenou schopnost výkonů, vůli k překonávání překážek.
PROČ JE TATO METODA ÚČINNÁ?
Především proto, že EEG trénink využívá kombinace toho podstatného, co lidská mysl potřebuje:
– jedna potřeba je činorodost, neustálá aktivita, hlad po podnětech a učení;
– druhá potřeba je zjednodušení činnosti, pohodlnost a lenost, snaha ulevit si od problémů a uvolnit se.
Z toho plyne, že náš mozek se rád učí, jak řešení problémů usnadnit, zrychlit, zpříjemnit, když se mu ukáže, jak na to.
Mozek je nesmírně přizpůsobivý a schopný učení, a tak může zlepšit i svoji vlastní činnost, pokud dostává okamžité a cílené informace, jak na to.
To, že mozku poskytnete příležitost lépe ovládat sám sebe, vám přinese celou řadu výhod, protože to dělá spontánně a neustále. Proto jsou výsledky tréninku zpravidla trvalé (jsou případy, u kterých je trvalost účinku sledována již přes dvacet let).
Celý proces se velmi podobá normálnímu učení nebo cvičení, ale na rozdíl od něho se nemůžete učením mozku přetížit. Když tréninkový proces dosáhne vrcholu, je již uložen do paměti i nových funkcí.
PRO KOHO JE NEUROFEEDBACK VHODNÝ?
Pro každého, kdo chce zlepšit fungování své nervové soustavy. Je mnoho příčin různých mozkových dysfunkcí, kterým zlepšená nervová regulace pomáhá. Na konci uvádíme přehled zdravotních potíží, u nichž byl neurofeedback úspěšně aplikován, zpracovaný z odborných publikací. Za metodu volby ho lze považovat především u poruch pozornosti, soustředění, učení atd.
MÁ NEUROFEEDBACK TRÉNINK VĚKOVÁ OMEZENÍ?
Prakticky nikoli. Neurofeedback byl objeven experimentálně u koček, pak doložen u opic a psů. Z toho plyne, že ho mohou praktikovat i nemluvňata (klinické úspěchy jsou referovány již od věku 2 let).
Zvláště vhodný je u dětí, kterým v předškolním věku byl doporučen odklad školní docházky, chodí na logopedii, mají potíže v kolektivu v mateřské škole apod.: včasnou nápravou lehkých mozkových dysfunkcí lze ušetřit mnohem závažnější trápení ve škole dítěti, jeho rodičům i jeho učitelům.
U osob vyššího věku neurofeedback příznivě ovlivňuje nespavost, kognitivní funkce (duševní svěžest, pozornost, paměť), ustupují bolesti hlavy nebo zad.
JAKÝCH VÝSLEDKŮ LZE DOSÁHNOUT?
Neurofeedback je účinný podle závažnosti problému.
Nejefektivnější aplikace jsou poruchy spánku.
Noční enureza u dětí se napraví cca za 20 sezení v 99% případů. Nespavost typu problému usnout téměř stejně. Nespavost typu probouzení v noci u 95% (za cca 30 sezení).
Jste-li stižen/a obecnými důsledky stresu – nejčastější z nich jsou potíže s usínáním či nespavost – (např. syndrom manažerského stresu), váš stav se tréninkem celkově zklidní. Zlepší se spánek, vrací se nebo se zkvalitňuje schopnost soustředění. Zrychlují se vaše výkony (paměť, rozhodování, plánování), posilujete svou vůli.
Máte-li poruchu pozornosti, soustředění, učení, chování a podobné potíže (tzv. lehké mozkové dysfunkce), v průběhu tréninku vaše impulsivita, těkavost, neklid či agresivita na trénink reagují.
Vaše chování se zklidní, budete se lépe ovládat, posílíte svou vůli.
Může se zlepšit i vaše myšlenková činnost: u dětí, které trpěly poruchou pozornosti, řada výzkumů prokázala, že se jim zvýšilo skóre v IQ testech – v různých studiích okolo 10 bodů, v nejúspěšnějších případech i o 20 bodů.
Jestliže trpíte poruchami spánku, vymizí potíže s usínáním a nespavost, u dětí mizí noční děsy a noční pomočování. Nespavost a enureza jsou nejspolehlivější indikací neurofeedbacku – efektivita je téměř 100%!
V indikovaných případech chronických bolestí hlavy (migren), zad a podobných bolestivých stavů budou příznaky ustupovat až mizet při běžných (tenzních) bolestí hlavy za cca 20 sezení, při migrénách po cca 30 sezeních.
Pokud patří mezi vaše problémy úzkosti a deprese, dojde díky tréninku neurofeedbackem ke zlepšení nálady.
Sníží se pocity únavnosti a slabosti, zlepší se váš kontakt s okolím, zbystří se paměť.
První klinická aplikace metody byla již v roce 1972 u nemocné epilepsií; k roku 2010 je prací dokládajících efekt u epilepsie přes 100. Metaanalýza 63 studií u chronické epilepsie, resistentní medikaci, zjistila významný pokles počtu záchvatů u 74% osob (Clinical EEG and Neuroscience 2009). Záchvaty mají po tréninku nižší intenzitu, snižuje se jejich frekvence, u mírně a středně závažných stavů vymizí úplně. U dětí a mladých lidí, kteří nemají dlouhou historii záchvatů, evidujeme úplné vymizení záchvatů u 90% po 40–60 sezeních.
U dětské mozkové obrny lze dosáhnout zlepšení kognitivních funkcí (až po zařazení do normální školy) a motoriky za cca 100 sezení.
U mentální retardace se zlepší chování, ustanou záchvaty apod. u více než 100 sezení.
Ačkoli neurofeedback zpravidla produkuje velmi prospěšné a trvalé změny, existují pochopitelně stavy, kdy poškození mozku je takové, že náprava není možná – nebo (častěji) může být zlepšení pouze částečné.
V případě, že by trénink nebyl pro daného jedince a jeho problém užitečný, to školený trenér otevřeně sdělí.
ZA JAK DLOUHO SE DOSTAVÍ VÝSLEDKY?
Již ze vstupního vyšetření EEG zjistit, zda trénink přinese žádaný efekt. Počet sezení je obvykle ohraničený. Jako v každém procesu učení jsou výsledky tréninku patrné postupně.
Obecně platí, že rychlost nástupu účinku souvisí s potřebným počtem sezení celkem.
U dospělých, kteří netrpí vážnými potížemi, se účinek často projevuje již po prvních sezeních.
U problémů, které jsou zpravidla neurofyziologicky „mírné“ a napraví je trénink v délce cca 20 sezení, je obvykle vidět účinek třeba po 5 sezeních.
U většiny stavů by měl být počáteční pokrok zřetelný po deseti sezeních, u mladších dětí se účinek rozvine asi po dvaceti sezeních.
U těžkých stavů jako mozková obrna či mentální retardace, které potřebují dlouhodobý trénink, může rozvoj účinku trvat i 40 sezení (pokud dítě potřebuje alespoň dvacet sezení, aby sedělo klidně, ani nemůže být nástup vlastního tréninku příliš rychlý).
JSOU VÝSLEDKY TRÉNINKU TRVALÉ?
Účinek neurofeedbacku je trvalý, jde o učení, podobně jako umění číst a psát. Jakmile se mozek příslušné postupy naučí, uloží je do paměti a umí je užívat automaticky.
Dokládají to trvalé změny mozku zjištěné výzkumy i klinicky: změny elektrické aktivity v EEG, evokovaných potenciálů, krevního průtoku, i změny v organické tkáni zjištěné magnetickou rezonancí. Existují případy, u kterých je trvalost účinku sledována již 30 let.
MĚNÍ EEG TRÉNINK OSOBNOST?
Ano i ne. Osobnost a povaha se utvářejí dlouhodobým vývojem v mezilidských vztazích. Pokud ale někdo trpí disharmonií mozkových vln, způsobující nepozornost a roztržitost, či neklid, netrpělivost, výbušnost, na jeho chování je to patrné. Když se tyto disharmonie upraví a z chování zmizí, vystoupí jeho opravdová niterná osobnost více na povrch:
– zvýší se odolnost vůči stresu.
– zlepší se mezilidské vztahy.
– zlepšení schopnosti a výkonnosti také zvýší jedinci jeho sebedůvěru a sebeúctu, které bývají u různých dysfunkcí pochopitelně snížené.
Pro celkovou cílenou změnu osobnosti je optimální metodou psychoanalýza. Neurofeedback však při vhodné indikaci vyžaduje pouze desetinu potřebných sezení. U neurofeedbacku klient zpravidla o sobě nehovoří. Je tedy také ideální metodou pro lidi, kteří se neradi svěřují, a pro nositele různých úředních a služebních tajemství.
MŮŽE NEUROFEEDBACK VYVOLÁVAT ZÁVISLOST?
Neurofeedback nemůže vyvolat závislost, jako např. počítačové hry nebo herní automaty. Jde o učení, nikoli vzrušení. Není náhražkou práce mozku, nýbrž prací mozku na sobě samotném.
JAK DLOUHO TRÉNINK OBVYKLE TRVÁ?
Délka tréninku záleží na cíli, kterého chcete dosáhnout, na závažnosti potíží a na vašem věku. Orientačně ji lze odstupňovat takto:
Pokud jste dospělý/á a váš mozek funguje dobře, ale chcete si ještě zlepšit svůj výkon (manažeři, podnikatelé, duševní pracovníci), postačí vám kondiční trénink 20 sezení.
Máte-li mírné potíže, jako nespavost či úzkostné stavy, je základní kúra asi 20 sezení.
U prosté poruchy pozornosti, nesoustředěnosti, roztěkanosti, neklidu je třeba u dětí asi 40 sezení, u dospělých stačívá 30.
Pro úpornější dysfunkce, jako jsou poruchy učení – dyslexie a dysgrafie, vývojové vady řeči jako dysfázie, nebo poruchy chování jako hyperaktivita/hypoaktivita, a jiné tzv. lehké mozkové dysfunkce, bývá třeba 60 sezení (u dospělých cca 40).
U závažných potíží, jako jsou epilepsie, autismus, stav po mírném (uzavřeném) úrazu hlavy apod., počítejte s 60 až 80 sezeními pro dosažení výrazného a trvalého účinku.
U nejtěžších stavů, jako jsou kombinované neurologické poruchy (např. autismus + epilepsie), mozková obrna, mentální retardace, těžké úrazy hlavy apod., se vyplatí 100 i více sezení.
JAK ČASTÁ BY MĚLA BÝT TRÉNINKOVÁ SEZENÍ?
V počátku je vhodné trénovat pravidelně a intenzivně, průměrně 2 – 3 x týdně i častěji. Když se dostaví zřetelné výsledky, můžete tempo zvolnit na 1–2 sezení týdně.
KOLIK EEG TRÉNINK STOJÍ?
Cena se může lišit. Záleží na nákladnosti používaného zařízení, na umístění centra, na profesionálním vzdělání odborníka a ovšem na závažnosti diagnózy a případných doplňkových službách. Obvykle se pohybuje od 700 do 1200 Kč za jedno sezení.
JE EEG TRÉNINK HRAZEN Z POJIŠTĚNÍ?
Ze zdravotního pojištění ne. Zdravotní pojišťovny nehradí metody jako takové, ale jejich indikované použití u vybraných zdravotních poruch. Zda a kdy, to záleží na řadě schvalovacích orgánů a úřadů, pak zdravotních pojišťovnách, nikoli na provozovatelích. Jistě bude třeba doporučení odborným lékařem; tímto výběrovým způsobem je hrazen neurofeedback v USA a Německu. (Metoda byla vyvinuta v USA; v České republice má krátkou tradici.)
Zákon o zdravotním pojištění umožňuje hradit i léčbu, která není zařazena do seznamu zdravotních výkonů (§ 16). Zdravotní pojišťovny dle zkušeností našich klientů někdy trénink uhradily u těžkých stavů (epilepsie, stavy po zranění mozku). Rozhodnutí činí revizní lékaři pojišťoven na základě předem podané žádosti.
Trénink může být hrazen z úrazového pojištění, z pojištění odpovědnosti při autonehodě apod. Zde záleží na znění konkrétní pojistné smlouvy.
O příspěvek na léčení je také možno požádat odbor sociální péče. Případů, kdy sociální péče přispěla, je řada.
NĚKTEŘÍ LÉKAŘI ZAUJÍMAJÍ K NEUROFEEDBACKU NEDŮVĚŘIVÝ POSTOJ.
Biofeedback je psychologická metoda; každý lékař nemusí o každé psychologické metodě vědět. Metoda, která nabízí zlepšení potíží, jež trvají třeba celá léta, pochopitelně může vyvolat skepsi. Můžeme zpřístupnit údaje z 1000 výzkumných a klinických studií, které máme k dispozici, a nabídnout osobní konzultaci i vlastní zkušenost. V příloze nabízíme přehled.
MŮŽE MÍT NEUROFEEDBACK VEDLEJŠÍ ÚČINKY?
EEG trénink, odborně prováděn, zpravidla nemá škodlivé vedlejší účinky, protože jde o tzv. neinvazivní metodu: nic se „nedává do člověka“, klient pracuje se svým vlastním projevem.
Výjimečně se někdo může cítit unavený, ospalý, přetížený, v napětí, úzkosti, nebo zažít bolest hlavy. Tyto pocity obvykle vymizí v krátké době po sezení. Jen velmi zřídka (v hodnotách menší než promile) byly zaznamenány významné vedlejší účinky. (Statistika Biofeedback institutu Praha: trénink absolvovalo od zavedení metody v roce 1996 přibližně 5000 osob. Evidujeme případ bolení hlavy, následující v době po tréninku, v roce 2000, druhý v roce 2009.)
Vedoucí tréninku ručí za jeho bezpečnost. Proto je nezbytné, aby trénink vedl specialista, který absolvoval odbornou průpravu v metodě, kterou může doložit osvědčením. Trénink má vést buď VŠ odborník na práci s lidmi (psycholog, pedagog, lékař), případně středoškolák pracující pod jeho supervizí a garancí, který absolvoval v osvědčeném institutu praktický výcvik, teoretickou průpravu (min. základy EEG a neurofyziologie), trénink na sobě, a také supervizi své práce s klienty.
Při EEG tréninku klinických případů spolupracuje středisko s dalšími odborníky (neurology, psychiatry, psychology, pedagogy), zajišťuje příslušná odborná vyšetření (EEG, psychologické testy apod.) a případně se s ošetřujícím lékařem podílí na vedení léčby.
JAK HODNOTÍ NEUROFEEDBACK ODBORNÍCI?
Ministerstvo zdravotnictví USA publikuje přehledy účinných protokolů dle výsledků výzkumů.
Stanoviska ministerstva: biofeedback je používán k řešení velmi širokého spektra stavů a nemocí, ovlivňuje krevní tlak, teplotu, aktivitu mozkových vln, fungování zažívacího traktu atd.:
Stres
Poruchy spánku
Migréna aj. bolesti hlavy
Hypertenze
Cévní a oběhové poruchy
Respirační potíže
Urinální a fekální inkontinence
Svalové spasmy
Částečná paralýza
Svalová dysfunkce způsobená zraněním
Epilepsie
Alkohol a jiné závislosti
Pramen: U. S. Department of Health and Human Services: What is Biofeedback? (Publikace 83–1273) 1983.
Odborníci, pracující s metodou (hlavně na univerzitách), zpracovali a publikovali ve vědeckých časopisech přes 1000 studií.
Nejvýznačnější osobností, která neurofeedback podporuje, je neurochirurg Karl Pribram – zakladatel soudobé neurovědy, objevitel holografické struktury mozku a jedna z nejrespektovanějších osobností současné světové vědy vůbec – který je spoluvydavatelem kmenového časopisu neurofeedbacku Journal of Neurotherapy, kde byla publikována řada výzkumů efektivity metody.
Odborník, který metodu po dlouholetém laboratorním výzkumu objevil a úspěšně použil v klinické praxi (první případ omezení záchvatů u epilepsie publikoval v roce 1972), neurofyziolog profesor Sterman, pracuje dlouhá léta pro NASA při výcviku amerických kosmonautů a pro US Air Force při výcviku vojenských pilotů.
EFEKTIVITA NEUROFEEDBACKU
Efektivita byla opakovaně ověřována za pomoci objektivních kritérií. V klinických sděleních o jednotlivých aplikacích jsme nalezli přes 200 stavů, u kterých byl neurofeedback aplikován s pozitivním účinkem.
Seriózní studie
– výzkumy s kontrolní skupinou
– výzkumy zahrnující se stovky případů
– dlouhodobá sledování trvalosti účinku
– opakované studie u řady diagnoz
byly mnohokrát provedeny zejména u kognitivních poruch (ADHD, poruchy učení, paměti atd.), emočních poruch (úzkostné stavy), poruch chování a záchvatových poruch. Shodně referují pozitivní účinek, měřený objektivními kritérii (klinické symptomy, EEG, psychologické testy).
Již v roce 2000 byla klinická efektivita zhodnocena nezávislými neurology zhodnocena jako
– prokázaně efektivní u diagnóz: porucha pozornosti, epilepsie, úzkostné poruchy
– pravděpodobně efektivní u deprese, závislosti, zranění mozku.
(CLINICAL ELECTROENCEPHALOGRAPHY, Official Journal of EEG and Clinical Neuroscience Society: Zvláštní číslo o EEG biofeedbacku (2000/1), 7 referátových studií.
Efekt neurofeedbacku je jednoznačně pozitivní. Metoda je systematicky užívána a sledována od roku 1958. Referované nežádoucí účinky za 55 let lze spočítat na prstech.
V poslední dekádě se počet úspěšných aplikací rozšířil:
– na polu nejtěžších zdravotních potíží: úspěšné aplikace u mentální retardace, dětské mozkové obrny a Downova syndromu
– na polu rozvoje špičkových schopností a výkonů:
úspěšné aplikace ve vrcholovém sportu (vítěz zlaté medaile ve střelbě na OH v Pekingu střelbě David Kostelecký, kanadský olympijský tým – vítěz zimních olympijských ve Vancouveru, vítěz mistrovství světa ve fotbalu 2006 Itálie)
– úspěšné aplikace ve špičkové náročné profesi – zlepšení výkonu u očních chirurgů, herců a tanečníků (studie londýnské university Imperial College)
Přehled stavů, u kterých byla ověřena účinnost neurofeedbacku, je zpracován na základě cca 1000 výzkumných a klinických studií, publikovaných ve vědeckých časopisech. Je dostupné na Internetu, v největším souboru zdravotní literatury – abstrakt článků ve vědeckých časopisech Národní lékařské knihovny USA (tzv. Medline): www.ncbi.nlm.nih.gov/PubMed
| INDIKACE NEUROFEEDBACKU: | Potřebný počet sezení cca: |
| KONDIČNÍ: | 20 |
| Psychofitness pro duševně pracující profesionály | |
| Špičkové výkony (peak performances) | – 30 |
| Vrcholné zážitky (peak experiences) | |
| PROFESNÍ: | 20 – 30 |
| Manažeři | |
| Piloti | |
| Řidiči | |
| Operátoři | |
| Dispečeři | |
| Bezpečnostní složky | |
| Sportovci (zvláště střelba, golf apod.) | |
| Manažerský syndrom | 30 |
| Tréma, napětí před a při výkonech | 20 |
| KLINICKÉ: | |
| Porucha pozornosti + hyperaktivní syndrom | 40 |
| Specifické poruchy učení, dyslexie, dysgrafie | 40 |
| Kombinované poruchy pozornosti, učení, chování | 60 |
| Poruchy spánku (v dětství i v dospělosti): | |
| Problémy s usínáním, strach a úzkost | 20 |
| Enuresis nocturna (noční pomočování) | 20 |
| Nespavost | 10 – 20 |
| Noční děs | 20 – 30 |
| Somnambulismus | 30 |
| Spánková apnoe (zástavy dýchání ve spánku) centrální | 40 (– 60) |
| Vývojové vady řeči | 20 – 30 |
| Koktavost | 30 |
| Manažerský syndrom | 30 |
| Endogenní deprese, maniodepresivní porucha | 60 |
| Deprese v dětství | 60 |
| Závislosti (alkohol, kouření, drogy, hraní) | 40 |
| Úzkostné poruchy a panické ataky | 20 – 30 |
| Tréma, napětí před a při výkonech | 20 |
| Posttraumatická stresová porucha | 30 – 40 |
| Poruchy chování | 40 – 60 |
| Chronické bolesti hlavy (tenzní) | 20 |
| Migréna | 30 |
| Premenstruální syndrom | 30 – 40 |
| Problémy menopauzy (návaly aj.) | 30 |
| Alergie | 40 – 60 |
| Poruchy metabolismu cukru (hypoglykémie, diabetes II) | 30 |
| Chronický únavový syndrom | 60 |
| Imunodeficit | 60 |
| Epilepsie | 40 – 80 |
| Autismus | 60 – 80 |
| Traumatická zranění mozku | 60 – 100 |
| Zmírnění příznaků / rehabilitace (řeč, motorika) po mrtvici | 60 – 100 |
| Zmírnění příznaků / rehabilitace při dětské mozkové obrně, mentální retardaci, Downova syndromu aj. těžkých vývojových vad |
> 100 |
Účinky referované u klinických stavů – studie ve vědeckých časopisech
| Diagnóza | Počet studií | |
| Porucha pozornosti a hyperaktivita | 182 | |
| Epilepsie | 122 | |
| Úzkostné (neurotické) poruchy | 39 | |
| Generalizovaná úzkostná porucha | 17 | |
| Posttraumatická stresová porucha | 8 | |
| Fobie | 3 | |
| Obsesivně kompulzivní porucha | 3 | |
| Závislost na návykových látkách | 33 | |
| Závislost na alkoholu | 17 | |
| Závislost na drogách | 12 | |
| Závislost na tabáku | 4 | |
| Traumatické zranění hlavy | 25 | |
| Bolesti hlavy (8) a migrena (15) | 23 | |
| Deprese | 22 | |
| Nespavost | 10 | |
| Tinitus | 8 | |
| Ochrnutí (paralýza) – ovládání počítače myšlenkou | 8 | |
| Chronický únavový syndrom | 5 | |
| Chronická bolest | 5 | |
| Fibromyalgie | 4 | |
| Autismus | 4 | |
| Poruchy učení – dyslexie (bez ADHD) | 3 | |
| Poruchy motoriky | 1 | |
| Tiky | 1 | |
| Tourettův syndrom | 1 | |
| Koronární srdeční choroba (rehabilitace) | 1 | |
| Mozková mrtvice (rehabilitace) | 1 | |
| Tardivní dyskineze | 1 | |
| Laryngální dyskineze | 1 | |
| CELKEM ČLÁNKY VE VĚDECKÝCH ČASOPISECH: | 1400 | |
| České studie: | ||
| Lehké mozkové dysfunkce / Porucha pozornosti a učení | 6 | |
| Vývojové vady řeči | 1 | |
| Noční enureza u dětí | 1 | |
| Dětská mozková obrna | 1 | |
| Afázie | 1 | |
| Posttraumatická kortikální slepota | 1 | |
| Lišej | 1 | |